Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení jsou takové poruchy, které způsobují problémy ve vzdělávání. Dítě se specifickou poruchou učení projevuje nedostatečné schopnosti v některé školní dovednosti, což mu způsobuje výukové potíže.

Přesný původ vzniku těchto poruch není dosud znám. Ale předpokládá se, že existuje dědičný sklon k rozvoji těchto poruch. Žádná ze specifických poruch učení není způsobena poruchami vývoje ani zdravotním postižením (zrakovým, sluchovým, motorickým apod.). Ovšem určitý vliv na rozvoj těchto poruch je přikládán nepříznivým vlivům v nejbližším prostředí dítěte.

Specifické poruchy učení nemají žádnou spojitost s intelektem, proto se mohou projevit u všech dětí - nadprůměrně, průměrně i podprůměrně inteligentních.

DRUHY PORUCH UČENÍ

V praxi se nejčastěji objevují tyto specifické poruchy učení:

DYSLEXIE – Dyslektik má velké potíže při učení čtení a nerozumí čtenému textu, přesto, že zná všechna písmena.

DYSORTOGRAFIE – Děti trpící dysortografií mají sníženou schopnost pro učení pravopisu.

DYSGRAFIE – Dysgrafik má veliké potíže při psaném projevu – težko si pamatuje tvar písmen, psaný text je nečitelný a velmi neúhledný.

DYSKALKULIE – Dyskalkulik se projevuje problémy v hodinách matematiky - s počítáním a při práci s matematickými znaménky.

DYSPRAXIE – Znamená špatnou obratnost dětí.

Každé z těchto poruch se budeme blíže věnovat v dalších článcích.