Specifické poruchy učení
Specifické poruchy učení jsou takové poruchy, které způsobují problémy ve vzdělávání. Dítě se specifickou poruchou učení projevuje nedostatečné schopnosti v některé školní dovednosti, což mu způsobuje výukové potíže.
Přesný původ vzniku těchto poruch není dosud znám. Ale předpokládá se, že existuje dědičný sklon k rozvoji těchto poruch. Žádná ze specifických poruch učení není způsobena poruchami vývoje ani zdravotním postižením (zrakovým, sluchovým, motorickým apod.). Ovšem určitý vliv na rozvoj těchto poruch je přikládán nepříznivým vlivům v nejbližším prostředí dítěte.
Specifické poruchy učení nemají žádnou spojitost s intelektem, proto se mohou projevit u všech dětí - nadprůměrně, průměrně i podprůměrně inteligentních.
DRUHY PORUCH UČENÍ
V praxi se nejčastěji objevují tyto specifické poruchy učení:
DYSLEXIE – Dyslektik má velké potíže při učení čtení a nerozumí čtenému textu, přesto, že zná všechna písmena.
DYSORTOGRAFIE – Děti trpící dysortografií mají sníženou schopnost pro učení pravopisu.
DYSGRAFIE – Dysgrafik má veliké potíže při psaném projevu – težko si pamatuje tvar písmen, psaný text je nečitelný a velmi neúhledný.
DYSKALKULIE – Dyskalkulik se projevuje problémy v hodinách matematiky - s počítáním a při práci s matematickými znaménky.
DYSPRAXIE – Znamená špatnou obratnost dětí.
Každé z těchto poruch se budeme blíže věnovat v dalších článcích.