Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení jsou takové poruchy, které způsobují problémy ve vzdělávání. Dítě se specifickou poruchou učení projevuje nedostatečné schopnosti v některé školní dovednosti, což mu způsobuje výukové potíže.

Přesný původ vzniku těchto poruch není dosud znám. Ale předpokládá se, že existuje dědičný sklon k rozvoji těchto poruch. Žádná ze specifických poruch učení není způsobena poruchami vývoje ani zdravotním postižením (zrakovým, sluchovým, motorickým apod.). Ovšem určitý vliv na rozvoj těchto poruch je přikládán nepříznivým vlivům v nejbližším prostředí dítěte.

Specifické poruchy učení nemají žádnou spojitost s intelektem, proto se mohou projevit u všech dětí - nadprůměrně, průměrně i podprůměrně inteligentních.

DRUHY PORUCH UČENÍ

V praxi se nejčastěji objevují tyto specifické poruchy učení:

DYSLEXIE – Dyslektik má velké potíže při učení čtení a nerozumí čtenému textu, přesto, že zná všechna písmena. Často bývají přidružené také potíže s pravopisem. 

DYSGRAFIE – Dysgrafik má velké potíže při psaném projevu a také s pravidly pravopisu – plete se mu tvar písmen, psaný text je nečitelný, velmi neúhledný a plný pravopisných chyb.

DYSORTOGRAFIE – Děti trpící dysortografií mají sníženou schopnost pro učení pravopisu.

DYSKALKULIE – Dyskalkulik má potíže v hodinách matematiky - s počítáním a při práci s matematickými znaménky.

DYSPRAXIE – Znamená špatnou všeobecnou obratnost dětí.

Každé z těchto poruch se blíže věnujeme v dalších článcích.